Vědomá konzumace jídla - aneb proč jsem začala jíst hůlkami
Měla jsem před časem možnost strávit několik dní s člověkem (Čechem), který jí už dlouhou dobu hůlkami. Při návštěvě u něj jsem samozřejmě nechtěla zůstat pozadu a tak mi hůlky nabídl.
Proč to ale všechno píši?
Až teprve několikátý den jsem si uvědomila, že díky těmto (dle mého dřívějšího názoru) nešikovným nástrojům ke konzumaci, začínám jíst Vědomě.
Protože jsem s hůlkami moc zacházet neuměla, musela jsem se soustředit na každý pohyb, sledovat co a jak nabrat a dívat se do talíře či do misky. Díky tomu jsem musela jídlu dát svou plnou pozornost. Začala jsem jíst pomaleji a tím jsem získala i prostor pro lepší vnímání chuti jídla. A ještě po více jak týdnu jsem zjistila, že k nasycení mi stačí menší množství.
Zcela NEVĚDOMĚ jsem začala jíst VĚDOMĚ.
Ačkoli od té doby co se zajímám o pranickou stravu, tak tomu "jídlu moc nedám", jak říká moje maminka. Přesto, když už přijde na nějaké to jídlo, tak si třeba i jablko či pečivo nakrájím na malé kousky do misky a pojídám je hůlkami.
Díky této zkušenosti jsem se našla v jedení hůlkami způsob jak se "zpřítomnět" - jak se dostat do TADY a TEĎ. A tímto tomu človíčkovi velmi děkuji nejen za zkušenost,ale i za darované hůlky..